Jōki Azayaka

23. května 2012 v 10:07 | Orion Mizuki
Jméno a příjmení: Jōki Azayaka
Hodnost: Jōnin
Věk: 21
Narození: 18.3.
Pohlaví: Žena
Klan: Azayaka, Pakura´s clan
Kekkei genkai: Shakuton (Element páry)
Sensei: Toto Sakigami (Kazekage)
Vesnice: Sunagakure no Sato
Podstata chakry: Fuuton

Motto: Zemřeš-li, staneš se jen zrnkem písku. Jen jedním zrnkem v nekonečném zlatavém moři. Smrt. Vysvobozující a krásná, má jedinou chybu. Že zrnko písku je bez života.


Charakter:
Jōki má zvláštní povahu. Nevyzpytatelná jako zrnko v nekonečně zlatavém "moři" písku okolo její vesnice.
Ztrácí se v oblacích, hypnotizuje je pohledem. A to i přesto, že v Suně se do slunce dívá jen těžko. Proto si zamilovala jeho západy, přivstat si na východ se donutí jen občas. Krvavě rudý obzor jí přináší jistou útěchu.

Boj je její život. Užívá si ho a to nadmíru. Možná je krvelačná, ale zvlášť miluje právě tu chladnokrevnost. Bojuje za své přátele, ale nerozčiluje se. Je klidná. Stačí jí chvíle se zavřenýma očima, aby se nenávist rozpustila v záplavě písku v její mysli. Její rodná vesnice jí dává sílu k boji i k životu. Proto je kunoichi s rozvahou a bez zbytečného nadšení pro krev. Chvíle, kdy se přestane ovládat, nastane málokdy, ale zato není radno, aby jí poté byl kdokoli nablízku.

Životopis:
Narodila se v Suně. Měla velmi krásné dětství, na které je hrdá. Ani jeden z jejích rodičů nebyl shinobi, právě naopak. Vyrůstala daleko od všech starostí jako syna tesaře. Když se narodil její mladší bratr, bylo třeba nějak vydělat dostatek Ryo na jeho vzdělání. Prozatím stačily, ale časem... Díky tomu ji rodiče přihlásili na Ninja Akademii. Dál zůstávala daleko od rodičů. Díky tomu získala už jako malá jistou samostatnost a ovládání, jaké její vrstevníci postrádali.

Ve třinácti úspěšně absolvovala Akademii a hned následující rok dokončila Chuuninské zkoušky. Zhluboka se nadechla, sklonila hlavu a šla dál. Velkou část odměn za mise odesílala rodičům. Bratr jí zahynul při poslední válce, díky čemuž zůstali sami. Bůh ví, jak se to mohlo stát. To byla jen jedna z ran osudu, které narazily do jejího štítu a téměř ho zničily. Nicméně postavila se a šla dál. Útěchu ji přinášel právě boj, ve kterém si díky tomu osvojila i krvelačnost. Stačilo představit si, že takoví lidé, jací ublížili její vesnici s ní právě bojují. Přes tuto krutost se stala Jōninem.

Vyhrávala často, odvykla si prohrávat. Pro tuto pýchu, dá se říct, si postavila hlavu a odmítla bojovat za Kazekage, když se ta rozhodla zničit jejich vesnici a útočit na Konohu. Za to na nějakou dobu skončila ve vězení, kde měla čas dlouho o svých cílech přemýšlet. Pořád dokola. Nezešílela ani si neublížila, i když právě na to měla chuť.

Tvrdí se, že kdo si ublíží, zemře... Ona tomu nevěří. "Zemřeš-li, staneš se jen zrnkem písku. Jen jedním zrnkem v nekonečném zlatavém moři. Smrt. Vysvobozující a krásná, má jedinou chybu. Že zrnko písku je bez života." To je její víra. Nebojí se smrti, ale hodlá žít. Žít, stát si za svými názory, ale i za svou názory. Ona sama ustoupí, když to pro ni bude třeba. Koneckonců velký vítr odvane všechen písek... Na tom mnohdy nezáleží, jen když vodní hladina zůstane čistá, bez jediného zrnka.

Zdroj obrázku:Bohužel jsem nedokázala dohledat zdroj obrázku. Pokud jste autorem nebo znáte autora neupraveného obrázku, budu vděčná, když mě upozorníte, kdo jím je, abych mohla sem doplnit odkaz.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama